Klim. podmínky ČR

Česká republika je vnitrozemským státem, který leží v mírných zeměpisných šířkách severní polokoule. Podnebí ČR tak lze označit jako mírné, ovšem zároveň velmi rozmanité místně i v průběhu roku.

Podnebí v České republice

Podnebí různých oblastí ČR se navzájem výrazně liší, hlavním zdrojem těchto rozdílů je nadmořská výška. Obecně vzato, směrem vzhůru klesají průměrné teploty vzduchu a naopak přibývá srážek. Svou roli hraje i řada dalších faktorů – hraniční pohoří například výrazně ovlivňují přízemní proudění vzduchu a rozložení srážek.

Různá výška Slunce během roku způsobuje střídání ročních období, lišících se od sebe především průběhem teplot a srážek. Podobně jako v celém severním mírném pásu vládne i v ČR na počátku roku chladná zima. Po ní přichází jaro následované teplým létem a sychravým podzimem. Střídání ročních období má značný vliv především na vegetaci.

Aktuální počasí se může od dlouhodobých průměrů značně lišit. Tato variabilita počasí je způsobena především proměnlivou polohou a mohutností dvou hlavních tlakových center: islandské tlakové níže a azorské tlakové výše. Především v teplé polovině roku přináší tlaková výše teplejší a sušší počasí, naopak vliv islandského minima se projevuje bohatší oblačností a srážkami.

Podnebí ČR tak lze skutečně označit jako mírné, ovšem zároveň velmi rozmanité místně i v průběhu roku. Další proměnlivost pak jde na vrub samotného počasí.

Více o klimatu a počasí v ČR si můžete přečíst na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu .

Variabilita podnebí ČR

Mezi hlavní klimatologické faktory patří zeměpisná šířka, nadmořská výška a vzdálenost od oceánu. Rozdíly v zeměpisné šířce jsou v rámci ČR zanedbatelné, nejsevernější bod leží jen o necelých 2,5 stupně severněji než nejjižnější. Nejdůležitějším faktorem variability klimatu ČR tak zůstává pestrá výšková členitost, díky níž se podnebí jednotlivých oblastí ČR liší.

Foto Sněžka 1602 m.n.m.

Průměrná teplota vzduchu je silně závislá na nadmořské výšce. Zatímco na nejvyšší hoře ČR Sněžce (1602 m) činí jen 0,4 °C, v nížinách jihovýchodní Moravy dosahuje téměř 10 °C. Nejvyšší průměrné teploty vzduchu vykazuje i Praha, kde k oteplení přispívá vliv městského klimatu – tzv. „tepelného ostrova“.

Také roční sumy srážek významně souvisejí s nadmořskou výškou. Nejdeštivější místa v ČR tak musíme hledat v nejvyšších pohořích s prudkými svahy k severozápadu. Roční úhrny srážek tu přesahují 1200 mm. Naopak nejsušší oblastí ČR je kromě nejníže položené jihovýchodní Moravy i severozápad Čech, který je z tohoto směru stíněn pohořím Krušné hory.

Charakter ročních období

Foto zima v České repulice

Mezi zimní měsíce počítáme prosinec, leden a únor. Nejchladnějším z nich je leden, kdy i v nížinách klesne průměrná měsíční teplota pod 0 °C. Pokud v zimě přijdou srážky, bývají na horách většinou sněhové, v nížinách někdy prší, jindy sněží. Ve vyšších nadmořských výškách tak zpravidla i několik měsíců leží souvislá sněhová pokrývka, čehož využívají milovníci zimních sportů. Sníh se může několik dní udržet i v nížinách, většina zimy je zde však „blátivá“.

Během března, dubna a května dochází k prudkému nárůstu teplot. O charakteru jednotlivých měsíců si můžeme udělat představu z říkanky „březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem, máj – půjdeme v háj“. Již v polovině jara zpravidla zmizí sněhová pokrývka i z nejvyšších pohoří ČR, takže i zde může nastat prudký růst vegetace, který je pro jaro typický. Vlivem tání jsou české řeky na jaře nejbohatší na vodu. S tímto obdobím je spjata i celá řada českých lidových tradic.

Pro milovníky teplejšího počasí je nejvhodnějším měsícem k návštěvě ČR červenec, kdy je zde v průměru téměř o 20 °C tepleji než v lednu. Nejvyšší denní teploty se mohou vyšplhat i přes 30 °C. Takové dny lze příjemně strávit u vodních ploch, které se především v druhé polovině léta prohřejí na teplotu vhodnou ke koupání. Druhou možností, jak uniknout letním vedrům, je výlet do hor, kde průměrné denní teploty jen o málo překračují 10 °C. Nejteplejší měsíce jsou však zároveň i nejdeštivější, neboť teplý vzduch do ČR přináší největší množství vlhkosti.

Prvním z podzimních měsíců je září, které je ještě relativně teplé a zároveň výrazně sušší než předchozí měsíce. Několikatýdenní období pěkného počasí, které se v září zpravidla vyskytuje, je označováno jako „babí léto“. Nejčastěji počátkem října dochází k opětnému poklesu průměrných denních teplot pod 10 °C, takže listy stromů se začínají pestře barvit a opadávat – ostatně měsíc listopad je v češtině nazván právě podle padajícího listí. Současně se již mohou vyskytnout i první mrazíky, hlásící příchod další zimy