Povodně
foto: jez Rajhradice
HLAVNÍ PŘÍČINY POVODNÍ
Hurikány mají množství různých vlastností, které spolu mohou způsobit devastující povodně. Jednou vlastností jsou vlny vysoké do 8 metrů, způsobené předním okrajem hurikánu, když se hýbe z moře na pevninu. Další je velké množství dešťových srážek spojených s hurikány. Oko hurikánu má extrémně nízký tlak, proto hladina moře může vystoupit o několik metrů v oku bouřky. Tento typ pobřežní povodně se vyskytuje v Bangladéši pravidelně. Za určitých neobvyklých podmínek spojených s teplými vlnami, bleskovými povodněmi z rychle tajícího horského sněhu apod., jsou způsobeny velké škody. Mnoho řek, které tak proudí přes relativně plochou krajinu, se rozvodní na širokých zátopových územích. Když prudký déšť nebo rychle tající sníh způsobí zvýšení říční hladiny, řeka se vylije ze svého řečiště. Povodňové nánosy – sedimenty na zátopovém území mohou alezlepšit úrodnost půdy.
NEBEZPEČÍ POVODNÍ VE SVĚTĚ
V zemích západní Evropy jsou řeky náchylné na povodně často pozorně řízené. Ochrana jako protipovodňová hráz, břehová hráz, nádrže a splavy se používají na prevenci vylití řek z břehů. Přímořské povodně byly řešené v Evropě pomocí pobřežní ochrany, jako je např. mořské zdi a obnova pobřeží. Například Londýn je chráněn od povodní velkou mechanickou bariérou přes řeku Temže, která je aktivována, když hladina moře dosáhne určitého bodu, bariéry jsou plně v provozu přibližně za půl hodiny. Benátky budou jako i celá laguna nyní také chráněny podobným systémem, zde je ale ohrožuje spíše příliv, než rozvodněné řeky. Největší a nejpropracovanější povodňové ochrany má ovšem Nizozemí, kde jsou označované jako vodní díla v říční deltě (Deltawerken). Staletí boje s vodou naučila Nizozemce, jak získávat půdu a bránit se záplavám. Největší rozsah mívají povodně ovšem v Asii, např. v Bangladéši: když dojde k rozvodnění Gangy a Brahmaputry, je pod vodou většina území státu.
DEŠŤOVÉ POVODNĚ
Jsou vyvolány kapalnými srážkami a podle způsobu vzniku, doby trvání a intenzitou lze dále rozdělit na :
Povodně z trvalých srážek jsou vázány zpravidla na jedno až vícedenní trvalé srážky.Vzhledem k omezenému plošnému rozsahu intenzivních srážek nepostihují současně převážnou část ČR
PŘÍVALOVÉ POVODNĚ
Souvisejí s krátkou dobou trvání,avšak velkou intenzitou(desítky mm někdy i přes 100mm)nazývají se také jako bleskové povodně. Lokálně můžou způsobit i hmotné škody, v některých případech mohou mít takovéto povodně i větší území (Květen 1872 povodně na Berounce)
SMÍŠENÉ POVODNĚ
Jsou způsobeny kombinací taní sněhu a dešťových srážek. Tání sněhu je rovněž urychlováno deštěm.Tyto povodně mohou mít v ČR větší územní rozsah než povodně z trvalých srážek.
Přehled velkých povodní od 19. století
1845 – Vltava zpustošila střední Čechy a Prahu. U Karlova mostu přesahovala šířka rozbouřeného toku jeden kilometr. Evakuováno bylo sedm tisíc Pražanů. Průtok Vltavy dosahoval 4500 metrů krychlových za sekundu a šlo o vodu více než stoletou.
1848 – Na Labi postihla stoletá voda Ústí nad Labem.
1872 – Berounsko postihly podle kronik největší záplavy. Zahynulo několik desítek lidí, některé vesnice byly úplně zničeny. Voda se na berounském náměstí zastavila ve výšce dvou metrů.
1890 – Stoletá voda na Vltavě. Postižena byla zejména Praha, kde voda strhla tři oblouky Karlova mostu a pronikla až na Staroměstské náměstí; při povodni zahynuly desítky lidí. Průtok Vltavy byl 3975 metrů krychlových za sekundu.
1896 – Stoletá voda na Labi v Ústí nad Labem.
1903 – Stoletá voda na Odře a Ostravici.
1940 – Prahu zasáhla pětatřicetiletá voda, průtok ve Vltavě byl 3245 metrů krychlových za sekundu.
1954 – Velká povodeň na celém toku Vltavy. Prahu ochránila Slapská přehrada, která byla před dokončením a téměř prázdná. V Praze byla podle kulminačního průtoku (2920 m3) tzv. pětadvacetiletá voda. Na Otavě stoletá voda zničila Písek.
1980 a 1981 – Při velkých povodních na řece Moravě byla zatopena i část Olomouc
1981 – Řeka Ohře zatopila v 80. letech několikrát okolí Loun. V dubnu 1981 tam byla dokonce padesátiletá voda.
1987 – Na Děčínsku zaznamenali na Jílovském potoce stoletou vodu. Nejvíce zasaženy byly obec Libouchec a město Děčín.
1990 – V důsledku silných lijáků byly záplavy v květnu na Brněnsku, Rožnovsku a Vyškovsku.
1996 – Živelní pohroma způsobená dlouhotrvajícími dešti zasáhla v květnu nejvíce Bruntálsko, Opavsko, Břeclavsko.
Záplavy připravily o život 50 lidí a způsobily materiální škody přes 63 miliard korun. Nejvíce postiženou obcí se staly Troubky na Přerovsku. Povodeň vyhnala z domovů na 80 tisíc lidí, z toho více než 10 tisíc jich zůstalo bez střechy nad hlavou.
1998 – Červencové záplavy postihly území o rozloze zhruba 100 kilometrů čtverečních ve východočeských okresech Rychnov nad Kněžnou a Náchod. Zaplaveny byly tři desítky obcí. Během záplav utonulo šest lidí, jeden záchranář zahynul při dopravní nehodě. Evakuováno bylo na 800 obyvatel, škody činily dvě miliardy.
Celkem záplavy zasáhly deset krajů, 31 okresů, 753 obcí, poškozeno bylo 260 mostů a řada silnic. Nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které velká voda téměř vymazala z mapy. V důsledku záplav přišlo o život 17 lidí. Srpnové záplavy způsobily podle vlády škody za více než 73 miliard korun.
Evakuovány byly tisíce lidí, například ve Znojmě, Vranově nad Dyjí, Ústí nad Labem, Hřensku a dalších místech. Záplavy si vyžádaly čtyři oběti.
Od roku 1997 již Českou republiku i okolí postihli 3 povodně velkého plošného rozsahu z intenzivních a dlouhotrvajících srážek (1997,2002) či jarního tání shěhu (2006), 2-3 katastrofální povodně z přívalových deštů spíše lokálního typu (2009, roku 2010-dokonce dvě velké povodně za sebou v květnu a srpnu) a další meně rozsáhlé povodně. Intenzita povodní v posledních letech u Nás prudce stoupá !!!
